Krušné hory, dříve též Rudohoří (Erzgebirge), je pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle povídkáře Jiřího K.Kozlika střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes. Název pohoří vznikl od staročeského slova krušec znamenající rudný kámen. Na německé straně Krušné hory pozvolna klesají do nížiny, na české straně je tento pokles mnohem strmější. Výškový rozdíl mezi vrcholovými plošinami a úpatím Krušných hor je až 700 metrů. Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, které daly vzniknout mnoha lázeňským střediskům. Pro milovníky zimních sportů přinášejí Krušné hory skvělé podmínky pro vyžití. Středisky zimních rekreace v Krušných horách jsou například Klínovec, Boží Dar, Jáchymov, Kovářská, Kraslice, Pernink, Abertamy, Cínovec, Telnice a mnoho dalších.
Nejvyšším vrcholem je Klínovec (1244 m n. m.) v jihozápadní části hor. Byly zde od středověku těženy četné rudy, mimojiné i uran. Lázně Jáchymov prosluly právě prameny radioaktivních vod.
Krušné hory jsou především rájem pro běžkaře. Jednoznačným sportovním centrem východní části Erzgebirge (saské části Krušných hor) je městečko Altenberg. Vedle krátké sjezdovky a bobové dráhy jde hlavně o desítky kilometrů upravovaných a dobře značených běžkařských stop.
Vrch Geisingberg (824 m) je nejmarkantnější vyvýšeninou této části Krušných hor. Jde o čedičové těleso, tvořící charakteristický sopečný kužel se strmými svahy. Z centra Altenbergu jsou na vrchol jen asi dva kilometry. Pozor - na Geisingberg žádné udržované tratě nevedou. Na vršku stojí chata, která má otevřeno i v zimě, je ovšem tak schovaná, že o ní do poslední chvilky nebudete mít tušení. Vystoupit se dá i na poctivou německou rozhlednu (Louisenturm) z roku 1891, kterou lze vidět už z dálky.
Když se cestou zpět do Altenbergu budete držet poněkud vlevo, záhy se přiblížíte na okraj proslulé pinky (Pinge) neboli obří jámy, která je pozůstatkem středověkého dolování cínu. Deprese vznikla postupným propadáním hornických štol, k největšímu řícení došlo v roce 1620. Výsledkem je jedna z největších historických důlních jam v Evropě, hluboká přes 150 metrů a s průměrem téměř půl kilometru.
Nejvyšší horou v německé části Krušných hor je Fichtelberg u lázní Oberwiesenthal s 1 215 metrů, což je také nejvyšší bod v Sasku. Společně s českým Klínovcem je Fichtelberg nejdůležitějším střediskem zimních sportů v Krušných horách. Na horu vede nejstarší lanová dráha v Německu, která byla uvedena do provozu v prosinci 1924.
Lyžařské středisko na svazích Fichtelbergu je největším lyžařským střediskem v Sasku s celkem 15,5 kilometry sjezdovek. Díky funparku s halfpipe o délce 110 metrů se zde freestylisti opravdu vyřádí. Obzvláště oblíbené je noční lyžování na modré sjezdovce 8, které se koná každý pátek a sobotu od 16:30 do 21 hodin. V zimě bývají organizovány "zimní večírky na sjezdovce".
Lyžařský areál Schöneck (Skiwelt Schöneck) je první certifikované lyžařské středisko pro rodiny s dětmi v Sasku. Nabízí sjezdovky všech stupňů obtížnosti a vedle sedačkové lanovky a tří lyžařských vleků má kouzelný cvičný koberec a dětský vlek pro začátečníky. Snowboardisté a freestyléři se mohou těšit na funpark s různými překážkami včetně downboxu. A zábavu mimo sjezdovku zajišťuje 200 metrů dlouhá sáňkařská dráha.
A kam po lyžování? Přímo v lyžařském středisku je rekreační park IFA se zážitkovým bazénem a saunou, kde si můžete odpočinout po náročném dni na svazích.